Přípravy na miminko, výbavička

Taky ti to pořád ještě úplně nedošlo, ale nový člen rodiny už je skoro za dveřmi? A co ještě nemáš připraveno? Bude toho dost? Určitě ano 👍 Tento článek pro tebe být inspirací. Je o mých přípravách a očekáváních a trošku už i o tom, co se mi ne/osvědčilo.

Pohodlí/morálka/štěstí

V tomto článku vám chci ukázat, že přípravy na příchod miminka můžou být příjemné a to i tehdy, jste-li na začátku vyplašené/í, že to bude strašně móoc věcí a k tomu ještě je to všechno drahé. No, co si budeme povídat, mnoho prodejců spoléhá na maminky a rodiče, pro které je to vše nové a tak se často stanete obětí nástrah marketingu, ale nebojte, není to žádná věda 😉

Pro zpříjemnění chvil v době těhotenství mám vyhrazenou tuto stránku >>

Pokud naopak podléháte přesvědčení či vlivům, že je potřeba hodně nakupovat a mít spoustu krásných věciček, třeba vás to naopak trochu usměrní a uvědomíte si, že si třeba pletete štěstí, po kterém toužíte s pohodlím, které není nezbytné a často ani prospěšné…

Není to úplně přísný přístup a ani nejlevnější cesta, mně nešlo úplně o minimalismus, chci mít pěkné zázemí, přípravy si užívat a zároveň se dlouhodobě vyhýbám všemu nekvalitnímu, jednorázovému a hlavně věcem, které by měly příliš velký ekologický dopad. Myslím, že je to taková moje cesta, kdy se jako TrashHero nemusím za nic stydět (výjimky popíšu, něco se najde🤦‍♂️😆 ).

S každým dalším dítětem přibývá množství otázek ve smyslu „kam s ním“, myšleno hlavně věci, které pak zavalují naše prostředí. Toho jsem si byla vědoma od začátku a docela chápu i ty lidi, kteří se kvůli přelidnění a hluboké zodpovědnosti zcela vzdají pomyšlení na potomky. No, jenomže i já, jako spousta z vás, si život bez dětí představuji poněkud hůře…

Neříkám, že je to jediný smysl života, to určitě ne, ale zase s těmi dětmi je to tu tak nějak veselejší 😉 Chci vám toho napsat docela dost, takže tohle, řekněme, bude 1. díl.

Nákupy – od totální zmatenosti k systému

A jak to u mě od začátku probíhalo? Nejprve si člověk říká, že to nechce uspěchat a že bude nakupovat co nejméně, poslouchá všechny ty pověry o tom, co přináší smůlu (kočárek nemějte doma, postýlku neskládejte, tohleto a támhleto nekupuj…).

Pokud nepropadnete divokému nadšení z nakupování už na začátku a patříte mezi lidi, kteří to berou dost prakticky, možná se vám povede být ještě většími minimalisty, než jsem dovedla být já.

Mým cílem bylo od začátku CO NEJMÍŇ ZASKLÁDAT BYT NEPOTŘEBNÝMI VĚCMI, UŠETŘIT ČAS I PENÍZE, ale zároveň jsem zatížená touhou mít vše HEZKÉ a ESTETICKÉ.

Tento ilustrační obrázek se mi moc líbí, stáhla jsem si takových spoustu.
Zvítězila ale funkčnost a tady vidím hned tři velmi nepraktické prvky, vidíte je taky?

pokojík

Indiáni prý tvrdí, že když se má narodit chlapeček, vybírá si svou matku a to proto, aby ji zbavil problému, který má žena tzv. mezi ušima 😀

Pokud mám nějaký problém mezi ušima já, asi se bude týkat estetična a věřím, že mi malej ukáže, jak že vypadá ta správná realita.

Možná budu ještě litovat, že máme bílý nábytek v ložnici a všechny mé argumenty, které sem chci napsat se stanou směšnými a nicotnými… Teď ale zůstávám v přesvědčení, že jsem nadmíru praktická a rozumná 😀

Už se ale těším na ten zběsile nekormidlovatelný život, který sem vtrhne a i na to, jak to změní moje ideály 😀 (Článek vznikl dříve, než se tak už stalo 😆).

Než jsme položili koberec 😀

Ve výbavě pro miminko jsem si časem našla systém, pochopila jsem k čemu jsou různé druhy oblečků a taky jsem se časem zorientovala i v množství druhů plenek, které dnes existují😜

Z fotky výše jde vidět, jak moc jsme nestihli připravit vše předem a jak vývoj dítěte vede lidi k úpravám podle jeho měnících se potřeb. Nachystanou jsem tedy měla výbavu, ale pokoj/koutek, to je jiná kapitola, o které taky napíšu článek 🙂

Když to vezmu od začátku, člověk asi začne tím, že musí miminko do něčeho obléct a v něčem zahřát. Potom přemýšlí, kde ho bude oblékat a kam dá všechny ty malé věcičky.

Protože jsem doma nechtěla mít přebalovací komodu, kterou pak budu prodávat, máme obyčejnou komodu k našim skříním, je z IKEA a je široká 90 cm. Přebalovák nám vytvořil Peťa z několika desek a z lišty a připevnil ho šikovně ke komodě. Až ho nebudeme potřebovat, tak se zase oddělá a možná pak přibude eště jedno patro nahoru – tento nábytek se dá ještě několik roků dokupovat v různých variantách, pokud teda výrobce dá a nepřestane s touto sérií…

(Pokud nemáte tak zručného muže, můžete desku i samostatně koupit, nebo se dá pořídit taková placatější podložka, která se asi snáze zajistí proti klouzání.) Nebo můžete mít normální skříň a přebalovat třeba na posteli, což ale pravděpodobně odnesou záda pečující osoby 🤓 Přebalováky na postýlky mi nepřišly zrovna nejlepší pro nás, nemám ráda věci X v X, když je to na úkor funkce jedné z nich a postýlku chci mít i přiraženou k posteli bez bočnice.

Ono podle mě je celkově zbytečné mít všechen nábytek nový nebo kupovat dětský nábytek, ze kterého děti brzy vyrostou, navíc pokud chci někde minimalizovat vdechování škodlivin z nábytku, je to právě ložnice, proto ji máme hodně jednoduchou a chci v tom dál pokračovat. V bazaru jsem vhodný nábytek do ložnice neobjevila, proto jedeme už rok v tomto systému od IKEA a z téhle lepenky se nemá moc co uvolňovat, nejsou tam žádné laky a ani dřevotříska něčím nasáknutá…

Co se týče postýlky, dostali jsme jednu od sousedky a jednu od kolegyně, cestovní postýlku nám dala kamarádka, ale asi ji pak brzo pošleme dál, přijde mi to zbytečné, máme ještě proutěný koš po babičce, takže popřípadě využiju ten…(O tom, jak to dopadlo s využitím a spaním Marečka napíšu v dalších dílech 😆🤓)

Přebalovák máme ještě jeden v koupelně, to je zase ten klasický dřevěný IKEA regálek z pár latěk a dvou desek, který se dá později používat třeba na ručníky a jiné věci do koupelny.

Na něj hodlám dát silný ručník a pratelnou přebalovací látkovou podložku – tuším, že je to softsheel. Rozhodně NEHODLÁM POUŽÍVAT JEDNORÁZOVÉ přebalovací podložky, které vyžadují v porodnici. Jedno balení jsem tudíž koupila, ale později už pojedu jen ty pratelné podložky, které jsou i cestovní. Na špinavé věci je pak takový pytlíček se zátěrem, který můžu používat dokola, dokolečka a hodí se hlavně u doktorky a venku.

Chystala jsem si na něj koš na prádlo a nakonec jsme ho vážili v ošatce na chleba 😀

S odstupem času musím říct, že jsem v koupelně přebalovala asi jen třetí měsíc, jinak jsem si malého koupala a přebalovala v obýváku na zemi 😂 Pokud bude dítě č. 2, třeba to zase bude naopak a budu víc přebalovat v koupelně, no uvidíme…😆🤔

Na pultík v ložnici máme přece jen takovoutu rádoby klasickou podložku, není to PVC, jako je většina podložek, které se prodávají. To, co vidíte na fotce – s motivem nebe, je molitan potažený takovou pogumovanou textilií, dá se to slíknout a tudíž v daleké budoucnosti i recyklovat. O recyklaci polyuretanu mám docela nastudováno a jde to, teda technicky vzato 😉 V daleké budoucnosti proto, že věřím, že tyhle věci využije ještě víc miminek, nejenom to moje první 😉 Každopádně se to vyplatilo, protože skoro každé přebalování znamenalo mokrou látkovou plenu navíc a ta podložka už se pak jen snadno utře a občas vydesinfikuje.

A co skrývají tři šuplíky naší komody?

První šuplík obsahuje vše, co budu hned na začátku potřebovat nejvíce po ruce. Látkové plenky naskládané rovnou na novorozenecký sklad – 2 sady (12 plen na den). Bodyčka s dlouhým rukávkem v nejmenších velikostech (hlavně 56). Svrchní pull kalhotky pro novorozence – mají výkroj na pupík, jedna snappi sponka na uchycení plenek, bambusové vkládací pleny a jedna ta softshellová podložka (příště bych určitě pořídila novorozenecké plenky PopIN all in one, Na to jsem přišla až později a dost jsem se tedy nadřela se skládáním).

Ve druhém šuplíku máme zbytek oblečení – košilky a mikinky, polodupačky a tepláčky a punčocháčky, dupačky a overálky, brindáky, čepičky, rukavičky a trička (řada vzadu). Věcičky jsem převážně dostala od jedné skvělé osoby, která měla dva kluky. Postupně to ještě přebírám a doplňuju, hlavně časem ještě jdou některé větší věci do skříně na chodbě a v komodě mám opravdu jen to, co budeme potřebovat nejdřív.

Barvičky

Nechtěla jsem mít všechno modré a tak jsem se zaměřovala na NEUTRÁLNÍ VĚCIČKY – béžové, tyrkysové, do teplých zemitých odstínů. Zaprvé bych chtěla, aby mohlo oblečení podědit i další dítko (bez ohledu na pohlaví), zadruhé se mi to tak i více líbí a člověk si taky nechává zadní vrátka, co kdyby se přece jen nakonec narodila holčička  😆 Od začátku tuším, že je to kluk a doktorem to bylo potvrzeno, nicméně v 18tt a od té doby už to moc nezkoumal a já se už neujišťovala 😀

Ve třetím šuplíku mám povlečení a prostěradla do postýlky – dvoje, jedno bude povlečené a to druhé pak přidám do skříně na chodbě, tak místo ještě přibude a nejspíš tam budu nakonec skladovat další oblečky a pleny. Už teď je tam zbytek plenek a nějaké poděděné dečky. Jo a taky ponožky, které ještě protřídím a dám nejspíš do nějakého košíčku či krabičky.

Nejdůležitější věc ke zmínce mi teď přijde, jaké jsem kupovala svrchní plenky, protože povlečení a dečky si každá vybere sama…

Pro zajímavost jsem povlečení a peřinku hledala asi půl dne všude možně na internetu, chtěla jsem nějakou biobavlnu a certifikát na náplň, ale v tomhle případě mě poplašily ceny a nakonec jsem to zabalila. Ložní soupravu jsme pak ukořistili v IKEA, kde ten nákup byl docela rychlý a řekla bych taková ekologicky střední cesta. K povlečení jsme pořídili i krásnou vlněnou dečku. Protože jsem sama alergik, tak v tomhle moc alternativní nejsem a duté vlákno je jediná volba…

Tak konečně k těm svrchním plenkovým kalhotkám. Na první fotce jsou ty menší pull, vybrala jsem je se suchým zipem, protože ty patentky na bříšku se mi zapínat nechtějí. Dole pak vidíte větší plenky, které jakoby rostou – je tam víc materiálu, který se dá sepnout a tím se plenka zmenší. Má ale větší objem, proto jsem vzala patery ty menší ( z nich jsou dvoje úplně novorozenecké) a pak dvoje ty rostoucí. Budou v záloze, když ty malé dojdou a pak zároveň budou základem pro děťátko, až povyroste. (Po updatu musím uznat, že není nad plenky all-in-one, protože neprotečou bokem a děťátku sedí hezky kolem stehen. Ty samostatné kalhotky se taky dají, ale Mari měl každou chvíli vytlačené ty gumy na stehnech a komfort byl zkrátka menší).

Co se týče barev, volila jsem i světlejší odstíny a takové barvy, které by nemusely pod oblečením tolik zářit. Ono ty vzorky a barvy jsou lákavé, ale počítejte s tím, že některé oblečení může i lehce prosvítat…

plenky

Nejvíc se mi tehdy líbily tyhle Anavy pleny, je to česká značka a objednávala jsem na jejich stránkách, kde jsou všechny možná videa s návody, což oceňuju a hlavně jsem tam našla vše na jednom místě. Plenky je možné dnes s úspěchem koupit bazarové, třeba na fb je skupina látkování, ale já jsem v tomhle upřímně neměla chuť tam stále číhat, protože se tam prodává poměrně rychle a taky celé výbavy, což mi moc nevyhovovalo.

Taky záleží na financích a já jsem si řekla, že výbava za 3500,- je tak nějak v pohodě a uvidím, co budu potřebovat dál. (Další čtverce jsem pak koupila I na Vinted a kamarádka mi dala sadu PopIn all-in-one a ty jsem pak ještě dokupovala).

Pořídili jsme sušičku, takže toho oblečení pak není potřeba tolik… Sušička je mimochodem senzační na většinu oblečení a co se týče spotřeby vody, tak žádná hrůza to ani za ty nejintenzivnější měsíce nebyla a to jsem toho prala fakt kvanta (výbavu i všechnomožný, co předtím dlouho leželo kvůli opravám v bytě a pak ty plíny a zase plíny…)

Kočárek, autosedačka – když je auto nutné…

Ke kočárku vám toho moc nenapíšu, měla jsem zkrátka velké štěstí, že kočárek, který se prodával kousek od nás, splňoval všechny mé základní požadavky (neutrální, jednoduchý, dobrá kolečka a manipulace, větrání) a že mi ho paní prodala za skvělou částku 2000 Kč i s podzimním fusakem Emitex. Kamarádka mi to dohodila a tak jsme kočárek ani nevybírali, prostě jsme ho zkusili a odjeli 😆 Je to dvojkombinace, ale dá se do něj cvaknout i naše autosedačka maxi cosi, má tašku dole a je k němu všechno důležité – taška, pláštěnka, moskytka a dá se takhle celý zadělat. Kolečka jsou gumová, jezdí se s ním skvěle. Značka to není moc dobře hodnocená,  je polský, ale zvládnul dvě děti, zvládne i třetí. To bílé je koženka, takže omyvatelné a má opravdu jen pár kosmetických vad. Značka je to Camarelo.

U kočárku koukejte hlavně na kola a podvozek, tento zvládl každý terén, posloužil skvěle, i když měl řadu jiných mušek, kvůli kterým bych si vybrala jiný…

Autosedačku jsme koupili novou a k ní isofix u jedné paní – všechno svítí a funguje tak, jak má. Auto máme starší a tak tam chyběly takovéty kovové lyžiny, ale Peťa je tam dodal. Auto je samozřejmě náš největší žrout a ekologický hřích, ale bohužel to tady na konci světa jinak nejde, přece jen hlavní hodnotou je pro nás čas, Peťa jezdí i tak pozdě z práce, tak to střídá podle rozvrhu s MHDčkem a rodiče máme na druhým konci republiky, myslím, že není třeba dál vysvětlovat…

Tak já doufám, že se Vám článek líbil, že jsem tím někomu i třeba pomohla nebo zvedla náladu >> Ono to opravdu nemusí být těžké, drahé a už vůbec nemusíte kupovat to všechno, co se dneska ukazuje…

Třeba cílená reklama je v tomhle fakt hodně dobrá masáž, vyskakuje a vnucuje leccos 😆 Pokud jde o mé přehmaty, tak už teď vím, že mám navíc nějaká body s krátkým rukávem, ale ty jsem většinou měla k nějakému setu na vinted, kde jsem nejvíce nakoupila a nějaké jsme podědili. A co teď považuju za vyloženě nedobré je druh výplně kojicího polštáře, který jsem vybrala. Jak jsem se chtěla vyhnout polystyrenu, tak jsem nakonec udělala přehmat a je v něm, i když pocitově je to jiný – jsou to mikroperle. Ve chvíli, kdy jsem ho objednávala, opravdu zafungoval „těhotenský mozek“ a jediné, co mě utěšuje, je to, že má tři použití – už od třetího měsíce těhu mi zachraňuje spánek – normální polštáře se slehnou a nohu mi nepodepřou tak dobře, pak bude sloužit jako opora při kojení a nakonec se do něj dá polohovat miminko – do polosedu, takže nahradí i takováta sedátka a je ergonomický. Jako není to celkově špatná věc, ale příště bych to řešila nějak jinak…

Na konec něco pozitivního

1. seznam toho, za co jsem ráda

  • postýlky z druhé ruky
  • levný kočár po dvou dětech
  • nové šátkové nosítko za poloviční cenu z druhé ruky (vhodné od narození)
  • bazarová vanička a kyblíček na pleny
  • těhotenské oblečení jsem si půjčila od kamarádky a koupila jen pár kousků, které vynosím i později (volné šaty, košile, legíny, overal, bundičku a kvůli Švýcarsku dva netěhotenské sportovní kousky ve větší velikosti – bundu a katě)
  • většina oblečení pro mimi z druhé ruky, nebo z vinted (bývalý votočvohoz)
  • hnízdečko, mantinel a baldachýn jsem chtěla šít, ale nakonec jsem koupila na vinted, abych nemusela kupovat novou výplň, na baldachýn jsem koupila látku a budu to dokončovat sama. (Tohle není nutnost, ale pro mě radost, nemáme dětský pokoj, tak chci vyhradit hezký koutek…)
  • hračka, která hraje a lvíček – symbolicky přece jen něco nového a barevného, koupila jsem jednu hračku, která má všechny ty melodie a šumy příjemné pro miminko, hrajeme už teď a hodně na to reaguje-kope v bříšku. To zařízení se dá vytáhnout ze zajíčka a je to malé plastovo-silikonové na baterky (zde zvítězilo pedagogické přesvědčení o vjemech před less-waste principy). Hrajeme i na kalimbu, ale to není takové, protože na ni neumím písničky. Další hračka je symbolicky lev, chtěla jsem, aby tu našeho Marečka něco čekalo a zkrátka těhotenský mozek zcela nevypneš… 😀
  • ještě mám několik projektů šití a výroby před sebou – pochlubím se jedním obrázkem postýlky:

2. seznam toho, co nemám v plánu pořizovat

  • jednorázové pleny (mám jen balení do porodnice a na výjimečně náročné chvilky)
  • vlhčené ubrousky, přebalovací podložky atd. (nahradí perlan a pratelná podložka – jsou potřeba nejmíň dvě a ještě mám cestovní s kapsami)
  • chůvičku – ale máme nakonec monitor dechu z bazaru – za stejnou cenu, za kterou se půjčuje – pošlu pak zase dál…
  • nic nového z plastu (s babičkama máme zatím domluvu i o hračkách, tak uvidíme, jak to půjde…(nevyšlo to, už je tu tantra a pár dalších dárků…)
  • plastové nádobí, brindáky s plastem
  • houpátko s blikacími kolotoči
  • kupy polštářků
  • hřebínek, (zatím – uvidíme, kdyžtak mám vyhlédnutý dřevěný hřebínek z biooo)
  • hromadu kosmetiky  – žádné dětské šampony a tak (zatím mám nějaké heřmánkové a měsíčkové mýdlo, olejíček a jednu mastičku, budu ještě řešit ošetření pupíku a napíšu později…)
  • další věci, pokud nejsou životně důležité

JEŠTĚ MALÉ SHRNUTÍ TOHO, CO USNADNÍ ŽIVOT a ODLEHČÍ PLANETĚ:

  • ujasnit si, kolik peněz chcete investovat a kolik času máte, co je vhodné pro jednoho, může řešit někdo jinak (je pro vás nové ekologické zboží lepší než použité věci, které by jiný vyhazoval?)
  • vybírat vybavení i oblečení v neutrálních barvách
  • dávat přednost českým výrobcům, případně vyrobeno v EU (dovoz je velkou ekologickou zátěží, pohled na pracovní podmínky v rozvojových zemí můžeme taky někdy více rozebrat…)
  • spousta lidí se vrací k šití, když ne vy, určitě najdete na fb, insta, atd.
  • využívat lokální bazárky – i na fb jsou skupinky, kde lidi mění (swap) a nabízejí (sehnala jsem tak třeba nábytek do chodby, ale objevují se i nabídky postýlek a kočárků a všeho)
  • myslet na to, aby byly dané věci co nejvíce použitelné do budoucna – existuje rostoucí nábytek, to co je pro nás obry, se dá kutilsky upravit i pro děti no a nebo koupit rostoucí varianty😉

Tak to je prozatím všechno, napiště mi určitě, co se vám líbilo a jaký je ten váš pohled/přístup/postřehy/nápady… Na co jsem zapomněla z těch důležitých věci?

Pokud čekáte miminko, můžete se podívat ještě na mou stránku věnovanou právě Vám 💕 tady >>

Moc děkuju těm, kteří mě sledují, vím, že videa jsou zajímavější, ale já mám raději uspořádané myšlenky a seznámky, tak třeba se najdou lidi, kteří to taky ocení… Videa ale taky do budoucna chystám 😆😉

Na všechno se ptejte, komentujte tady nebo na sociálních sítích, budu ráda za každou zpětnou vazbu 😛 Pokud chcete dostávat upozornění na nové články, dejte like mojí fb stránce, je to nejsnazší cesta 😉

Helena Štvánová
Výtvarnice, nekonvenční učitelka, máma a svobodomyslná duše. Podporuje mámy, aby dětem dovedly ukázat cestu k výtvarným hrám, motivaci, seberealizaci, kreativitě i zodpovědnosti - zejména v ochraně životního prostředí. Nyní se věnuje také maminkám, které zajímá rozvoj kreativity a sebehodnoty. Zajímá vás můj příběh?>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.