Příprava na porod č. 2. Co a proč jsem udělala jinak?

V tomto článku pro vás mám 7 tipů, co je možné udělat pro co nejlepší stav miminka a maminky po porodu. Není to článek jenom pro ty, kdo měly první dítě s potravinovou alergií, ale pro všechny budoucí mámy. Jsou totiž věci, které lze před porodem ovlivnit a je dobré zaměřit se na přípravu tak, aby adaptace po porodu a celé šestinedělí dopadlo co nejlépe.

Určitě vám záleží na zdraví a spokojenosti vás i miminka (miminek) a je mnoho věcí, které můžete opomenout a přitom mají velký vliv na adaptaci o miminka. Věřím, že vám zde souhrnně poskytnu množství strategiíhodnotných rad, které byste jinde nenašly. Zároveň si řekněme, že i když člověk někdy udělá vše nejlépe, jak umí, stejně se mohou komplikace a třeba i alergie dostavit. Proto si nic nevyčítejte a článek berte spíš jako inspiraci a úvahu založenou na několika kazuistikách.

Můj druhý syn je zatím bez alergie, občas má i dudlík, ale saje skvěle (jídelníček si hlídám a dudlíky máme i ortodontické)

Moc si přeji, aby nastávající maminky byly více v pohodě, než tomu často bylo a bývá. Jsou věci, které se prostě stanou a my ženy to časem zvládneme odbourat, jsme silné

Jsou ale problémy, kterým lze předcházet a když máte dostatečné know how, je to užitečné a ušetříte si hromadu starostí, těžkých chvilek a probdělých nocí…

Je důležité naladit se pozitivně a dělat si drobné radosti, ale příprava je také moc potřebná.

1) Psychická pohoda a třeba i dula

Mít svoji Dulu už pomalu přestává být výsada nebo rozmar. Samozřejmě to není finančně dostupné pro každého, je to srovnatelné třeba jako jít k fotografovi nebo si nechat celý rok barvit melír. Takže je to otázka priorit, u nás třeba rozhodlo to, že jsem nechtěla být v porodnici sama v případě, by muž musel domů kvůli tříletému synovi…Hlídala babička, na kterou je zvyklý jen trochu.

V našich podmínkách je dula fajn alternativa k tomu, že téměř nikde nemáme možnost (jako v jiných zemích většinou na sever od nás) zvolit si a poznat svou vlastní porodní asistentku. Dula je člověk, který vás pozná, pomůže s řadou věcí v těhotenství a může vás doprovodit u porodu.

Já jsem Dulu u druhého porodu velice ocenila a je to člověk, kterému vděčíme za mnohé… Při nejmenším je velkým benefitem to, že pomůže se zpracováním toho, co se dělo a mohlo dít jinak…

V mém případě jsem narazila na hodně pesimistickou porodní asistentku a to i přesto, že rodím hezky a i přes to, že jsem si zvolila dobrou porodnici s centrem porodní asistence, kam mne přijali…

Bohužel ta konkrétní asistentka nebyla nakloněna koncepci CPA, což je zvláštní, ale prostě tam byla zaměstnaná a přidělená…

Porod jsem si i tak užívala a díky dule a mému muži, který nakonec mohl zůstat po celou dobu, to byl krásný zážitek s duchovními momenty, na které budu ráda vzpomínat.

To, že se v závěru porodu staly nějaké kosmetické chybky, to si nemusím vyčítat a i díky dule vím, že v rámci možností vše bylo maximálně v pořádku.

Bohužel když narazíte na personál zatížený strachem, vždycky se snaží o nějaké zásahy navíc, o které nestojíte. V mém případě to je tentokrát byl tlak na rychlost, přestože ozvy i můj stav byly v pořádku.

Nicméně porodila jsem i podruhé přirozeně, bez medikace a tlačení bylo tentokrát vpodstatě v pohodě…

Díky přípravě s dulou a knize Hypnoporod jsem věděla jak na kontrakce a hormony udělaly svou práci…

První tip je tedy příprava s dulou, se kterou vše proberete nebo alespoň čtení knih a srovnání se po psychické stránce. Je strašně důležité zbavit se strachu (nikoliv respektu z náročného procesu) a mít představu o poloze, dýchání a možných procedůrách…Můžete také navštívit nějaký specializovaný kurz.

2) Těhotenské vitamíny

V prvním těhotenství jsem měla představu, že je potřeba miminko hodně vyživovat a dostala jsem rady, že je dobré brát Omega 3 mastné kyseliny a hodně oříšků na vývoj mozku, hlavně Vlašáky. No jo, Vlašské ořechy mají tvar mozku a asi jsou na něj dobré, ale také jsou silnými alergeny. Takže jsem to u druhého miminka přehodnotila, zejména kvůli zkušenostem s potravinovými alergiemi. Sama mám na některé druhy ořechů přecitlivělost.

Co se týče výživy, tentokrát jsem se intuitivně řídila názorem, že přirozená vyvážená strava je naprosto dostačující a že i v doplňcích jsou látky, které zbytečně zatěžují organismus. Navíc příliš výživy (hlavně minerální látky) také může podle některých dulých zdrojů způsobit větší velikost miminka. Na to se názory ale liší, takže bych poslechla svou intuici a radila se s lékařem.

V závěru těhotenství jsem tentokrát neměla těhotenskou diabetes. Z doplňků jsem už před pojetím brala kyselinu listovou, která je velmi důležitá i jako prevence vývojových vad. Jedla jsem co nejzdraveji, včetně biopotravinfarmářských produktů. Nemusela jsem naštěstí držet žádnou dietu a myslím, že ta strava byla přirozenější než při dietě v prvním těhotenství. Druhé miminko bylo ve výsledku o cca 300g těžší než první, ale porod v pohodě.

Obecná rada tedy zní: zdravou, vyváženou stravu, kyselinu listovou, zdravé tuky, ale lépe je obejít se bez komplexních doplňků.

3) Mikrobiom a strava

A co můžete udělat pro svůj mikrobiom? Tedy pro příznivou mikroflóru žaludku a střev? Určitě bych začala cukry a zkusila omezit hlavně ty rafinované na minimum. Já osobně se neobejdu bez čokolády, ale stačí mi kousek té hořké. Než kupované sušenky je lepší si upéct buchtu, kam toho cukru dám míň, často sladím banánem nebo cukrem třtinovým. Do kaší stačí kapka datlového sirupu a když zrovna nekojím a nebojím s alergenů, tak trochu medu také využiju. Samozřejmě občas někde prubnu nějaký ten zákusek nebo dezert, ale to není každý týden a je to většinou tam, kde maji domácí a farmářské zdroje…

Takže cukry jen v minimální míře, hodně zeleniny a tak akorát ovoce. No a samozřejmě kvalitní potraviny a fermentované potraviny.

4) Jak na Streptokoka

V posledních týdnech těhotenství se u nás v ČR (v jiných vyspělých zemích třeba ne) zjišťuje, zda v rodidlech ženy je či není přítomen Streptokok skupiny B. Je to velký strašák, protože se u několika miminek (z mnoha a navíc nedonošených) projevil po porodu tak, že způsobil zánět mozkových blan a trvalé poškození mozku. Teď to rozhodně nechci zlechčovat, pravda bývá většinou někde uprostřed, ale naše porodnictví z toho zkrátka vyvodilo, že když tohoto Streptokoka žena má, musí se před porodem a během něj podat dvě dávky antibiotik do krve matky, což znamená, že se dostanou také do organismu miminka.

Antibiotika zabíjí také „hodné bakterie“, které dokáží osídlit střeva miminka a tím naruší zásadním způsobem schopnost trávení.

Nejen že trávicí ústrojí miminka ještě není zcela vyvinuté a střeva jsou citlivá, střevní stěny nejsou dost zpevněné, ale po antibioticích nedojde ani v případě vaginálního porodu ke správnému osídlení střev potřebnou mikroflórou.

Takže, co s tím můžete dělat? První varianta je nesouhlasit s podáním antibiotik, což můžete, ale budete pravděpodobně obviněna z hazardování se životem vašeho miminka.

Schůdnější cesta je pokusit se Streptokoka preventivně zneškodnit a to uděláte nejlépe tak, že si 2 týdny před vyšetřením dáte 2x denně 15 kapek tinktury lichorerišnice. V tomto je nejlepší se zeptat duly, třeba vám doporučí ještě něco jiného k tomu. Z mé zkušenosti mohu účinnost lichorerišnice potvrdit, nebo mi to prostě vyšlo 😉

On ten streptokok totiž prý může být i falešně negativní, takže vlastně vůbec není objektivní ho preventivně léčit u některých žen antibiotiky a u některých ne. Podání antibiotik se někdy při porodu nevyhnete a nesporně mohou i zachraňovat životy (například při otravě krve apod.). Neměla by být ale užívána nadbytečně.

Každopádně když už se jim nevyhnete, můžete v tu chvíli alespoň pomoci péčí o svůj mikrobiom a doplnit vhodná probiotika. O tom, která jsou vhodná a která ne píšu v e-booku>>

5) Jak a proč se vyhnout UM

Každá maminka je v těhotenství v jiném rozpoložení, situaci, má jinou představu a výchozí pozici. Pro některé zkušenější maminky možná někdy píšu banality, ale pro někoho to může být užitečné.

O kojení je důležité zjišťovat informace předem a také pracovat na svém postoji k mateřství. Je to naprosto nová role a je mnoho faktorů, které úspěšně kojení ovlivňují. Patří sem přesvědčení, sebehodnota, sebedůvěra, vůle, priority, informovanost atd.

Není to ani tak o fyzických možnostech, což se v porodnicich bohužel někdy může zdát (velikost prsů, velikost a tvar bradavek), ale spíš o naladění ženy.

Pokud jste pro kojení rozhodnutá, nespoléhejte na to, že to půjde úplně samo a najdete si třeba na stránkách mamila.sk videa a nastudujte si polohy a techniku.

I při druhém dítěti jsem velmi ocenila, že za mnou do porodnice přišla moje a dula a laktační poradkyně mamily v jednom, protože jsem zkrátka zapomněla, jak novorozence správně k prsu přikládat. V porodnici se až na výjimky nevyskytují tak dobré rádkyně a když jsem měla druhé dítě, tak se bralo jako samozřejmost, že už všechno vím a umím…

Z hlediska ABKM je dokrm problém, protože se do nevyzrálého organismu miminka (často s mizerný mikrobiomem) dostane napřímo kravská bílkovina. Kravské mléko je pro mnoho dospělých lidí v populaci těžko stravitelné a obsahuje bílkovinu, která pro člověka zkrátka není vhodná, je vhodná pro telátko…

Důležitou roli také hraje samotný start, mateřské mléko má pro střeva blahodárné účinky. První dny se tvoří mlezivo, které příroda nevymyslela, aby miminko v prvních dnech „hladovělo“, svoje funkce a význam a je jedinou potravou, která má přijít do organismu miminka jako první.

Kdy se do střev novorozence dostane kravská bílkovina, dostanou se přes střevní stěnu do krve velké částicebílkoviny a organismus často začne vytvářet alergickou reakci. Když se tak děje opakovaně, může se projevit alergie třeba i po několika týdnech až měsících, vývoj je postupný.

To, jestli problémy s alergií nastanou nebo ne, záleží na mnoha faktorech. Dovolím si tvrdit, že rutinní dokrmování novorozenců z důvodu dosažení tabulkové váhy na tom má velký podíl. Někdy je nasazení umělého mléka nezbytné, ale v našich porodnicích jde o rutinu a spěch, nepřihlíží se moc na individuální potřeby a možnosti miminka, které si určuje poptávku mléka. Maminky jsou pak stresované a často uvěří, že kojení jim prostě nejde…

Podpořit kojení můžete mnoha způsoby a v porodnici je opravdu důležité miminku umožnit bonding a přikládat ho k prsu co nejčastěji.

6) Porodní přání

Už u prvního porodu jsem měla docela podrobné sepsané svoje porodní přání, u druhého jsem ho už jen trochu upravila a upřesnila. Porodní asistentka se jen podivila, že vlastně „nic nechci“, no já si ale myslím, že jsem požadovala maximum.

Personál porodnice často nemusí být v souladu s tím, co si maminky přejí, někdy se stane, že i rodička v průběhu změní názor na určité postupy. Je důležité znát svoje práva a možnosti a když si za nimi stojíte, vyjdou vám vstříc i když ne vždy úplně bez připomínek..

V případě prvního miminka jsme měli onoho streptokoka, takže nám výrazně zkrátil bonding. Svůj první porodní příběh jsem zapracovala do tohoto článku>>

V případě druhého miminka jsem si vybrala jinou porodnici a to hlavně kvůli přístupu na oddělení šestinedělí a opravdu to byla obrovská změna. Dlouhý bonding, žádná separace. S miminkem jsme si dopřávali co nejvíce kontaktu kůže na kůže (do karet nám hrálo velké vedro a můj županový úbor). Výsledek bylo spokojenéplně kojené miminko bez dokrmu.

Nemusí to vyjít vždycky, ale je to skvělé, když ano a samozřejmě je super si říct, že jste udělala maximum, víc udělat nejde… Ještě horší než nepovedené kojení je pocit viny a rozložená psychika maminky, ta pak hraje velkou roli nejen v alergiích, ale i v povaze a chování dítěte…

U prvního syna jsme udělali maximum a i tak jsem se rozhodla ještě doléčit některá traumata díky kineziologii>>

O tom, jak jsme celkově zvládli alergii a co jsem se naučila nakupovat, vařit a péct píšu tady>>

7) Vitamín K

Vitamin K se miminkům podává hned po porodu z toho důvodu, že se jeho hladina u miminek považuje za nízkou a opět to u některých miminek vedlo k život ohrožujícím zdravotním problémům.

V porodnici vám nabídnou injekční podání, kapičky jsou alternativou, když si to maminky nepřejí. Výhodou je menší dávka, ale nevýhoda je ta, že jde do střev, tedy do onoho nepřipraveného trávícího ústrojí. Z hlediska alergií je zánět ve střevech většinou první symptom, takže nechceme, aby se cizorodá látka dostala do střev. Nicméně tak jako tak se cizorodé látky dostanou do krve. Takže z tohoto hlediska mi vycházejí kapičky jako šetrnější. Nicméně u injekce je jistota, že miminko dávku nevyblinká. Děti s ABKM jsou hodně blinkací a tak tu to riziko je.

Více o tom, že rutinní podávání tohoto vitamínu není úplně nejšťastnější jsem našla např. tady>> Názor si však musíte udělat sama. Já jsem na podání přistoupila a kvůli tomu blinkání jsem dala přednost injekci. Vím ale, že někdy bývá vitamín K nabízen i v případě, že má miminko krev ve stolici. To se při ABKM stává. V takovém případě bych už další podání tohoto vitamínu odmítla právě z důvodů, které jsou vysvětleny ve výše odkazovaném článku.

V kapičkách se podává také vitamín D, o tom jaký zvolit a proč píšu také v e-boocích.

+1

Když už jsem narazila na ten kontakt cizirodých látek s krví, tak je ještě důležité zmínit, že je dost fajn žít co nejdéle před početí a hlavně v těhotenství NONTOXIC a mít i netoxickou domácnost. Zahrnuje to nepoužívaní chemie, konvenční kosmetiky, včetně barvení vlasů, krémů atd. Praní a ošetřování nádobí i povrchů šetrnějším způsobem.

Velkým strašákem v těhotenství jsou strie, věřte že na mazání stačí mandlový nebo olivový olej a dobrá životospráva. Někdy prostě i tak vzniknou, ale speciální krémy to neovlivní.

K tomu se také můžete vyhýbat mikdoplastům, které mají rovněž neblahý dopad na naše zdraví. Tímto tématem se podrobně zabývá Anna Píšková (WASTEmAnka) tady>>

Tak a je to, bylo to docela obsáhlé. Děkuji za přečtení a děkuji za každou tak skvělou mámu, jako jsi ty. Vzdělávání se v otázkách péče o děti je nesmírně důležité a jsem ráda za to, že informace jsou dnes tak dobře dostupné.

Snažím se dávat dohromady užitečné tipy pro budoucí mámy. Nemusíte se mnou ve všem souhlasit, jak jsem již zmínila, jsou to moje zkušenosti a nasbirané know how a jedná se o inspiraci ne o dogma. Budu se na vás těšit v dalších článcích a už brzy snad sestříhám nějaké to video. Mějte se krásně i se svými ratolestmi 😉

Helena Štvánová
Výtvarnice, nekonvenční učitelka a máma. Podporuje další mámy, aby dětem dovedly ukázat cestu k výtvarným hrám a seberealizaci. Nyní se věnuje také novopečeným maminkám, hlavně těm, které se chtějí vzdělávat v oblasti alergií miminek. Zajímá vás můj příběh?>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.