Alergie na bílkovinu kravského mléka, kde se vzala?

Proč o tom píšu?

V tomto článku chci přinést alespoň částečnou odpověď na to, proč se ABKM týká čím dále většího počtu lidí a jaké jsou možnosti to změnit…

Jsem v tomto oboru laik a nemám ve zvyku se zabývat odbornými lékařskými tématy. Za poslední dva roky jsem však nasbírala spoustu zkušeností a informací, o které se nemohu nepodělit. Nedávám lékařské rady, ale mohu vám předat informace, které jsem nastudovala a zkušenosti, které jsem nasbírala…

Nejprve jsem si na vlastní kůži zažila, co může znamenat zdravotní problém u miminka. Nyní znám cestu, jak z toho ven snadněji a bez všech těch nervů a hledání. Nemám odpověď na všechno a nemám zkušenost s hodně zlým atopickým ekzémem, ale urazila jsem dlouhou cestu a své zkušenosti jsem se rozhodla sepsat a předávám je formou článků i e-booků.

Bezradnost, často i nepochopení

Do facebookových skupinek o mateřství velmi často přijdou maminky (někdy i tatínci) s příspěvkem o tom, jak už nevědí, co s tím kojencem mají dělat. Často, kromě kolik, zmiňují reflux, případně vyrážku či ekzém.

Generace našich rodičů kroutí hlavou, buď řeknou, že to neznají, nebo si to nepamatují. Doktorky ve většině případů neshledají nic neobvyklého – miminka zkrátka pláčou a mají bolesti bříška, musíte to zvládnout…

Proč zrovna MY?

Když se řekne alergie, spousta lidí mávne rukou. U většiny populace je to nějaká rýma, popřípadě zánět spojivek, který zaženeme antihistaminiky. Když máte miminko s kolikou nebo ekzémem, bývá alergie až to poslední, na co vás někdo navede.

Ekzém? „Hlavně to promazávejte, když to bude zlé, dostanete mast s kortikoidy.“ Léčit projevy je samozřejmě důležité, ale můžeme také ŘEŠIT PŘÍČINU.

Kde se tu ta ABKM vlastně bere?

Na internetu najdete informaci, že ABKM postihuje 1-3% kojenců. Když však vidím, kolik maminek si vyměňuje své zkušenosti s touto alergií jen v našich facebookových skupinkách, nedává to číslo smysl.

Podle mě to má to minimálně dva důvody.

První je ten, že výzkumy zahrnují všechny kojence, kteří byli evidováni (pravděpodobně ze všech zemí, kde je rozvinut zdravotnický systém) a zahrnuje určité časové období (např. posledních 15 let). Určité rasy na určité nemoci trpí méně a jiné mají zase genetické predispozice pro jiné nemoci. Dovolím si tvrdit, že autoimunitní choroby jsou mnohem častější ve vyspělých zemích.

Druhý důvod je ten, že se pravděpodobně započítávají pouze případy, u kterých byla potvrzena tzv. IgE alergie, tedy nebyly započítány případy, kdy dítě alergií trpí, ale výsledky testů neprokazují protilátky (non IgE).

Vzhledem k tomu, že žijeme v době, kdy se velmi začínají projevovat tzv. civilizační vlivy a vzhledem k tomu, že u kojenců je často tato alergie dočasná a má pouze charakter buněčných reakcí a nikoliv protilátkových, je pravděpodobnost této alergie mnohem vyšší.

Vy jste nic takového neměli!

Že to naši rodiče neznali a my byli klidná miminka? Že děti vyrážku a ekzém prostě mívají? To první je možné, to druhé si namluvit nenechám, protože všechno má svou příčinu, hlavně pokud jde o zdraví. ABKM tedy určitě byla i v době našeho dětství, ale bralo se to jako běžné, že děti mají určité problémy, poté se řešil spíše jen ekzém pomocí mazání nebo se alergie překlopily v respirační.

Kojení NĚKDY nejde (snadno), ale mělo by dostat šanci VŽDY, proč?

Dnešní doba je typická mnohem horší kvalitou potravin a tím, že nežádoucí „chemie“ je takřka všude a ve všem… Ano, i v tom mateřském mléce, ALE i tak benefity kojení převažují.

Už od porodu je dětem dávkována velká spousta látek, které nejsou přírodní a přirozené. Dostávají se k plodu už v období těhotenství, při porodu, často jsou brzy podávána antibiotika. Vliv mají u mnoha dětí také umělá mléka, často podávána dříve než se vůbec do trávicí soustavy dostane tolik důležité mlezivo a mateřské mléko. Trávicí soustava miminka je nepřipravená a mikrobiom je narušen natolik, že často vzniká tato raná forma alergií…

Proč mi nikdo neřekne, co je správně?

Přístupy, jak se postavit k léčbě ABKM jsou různé. Setkala jsem se s přístupem, kdy jsou maminky odrazovány kojit – dítěti bylo doporučeno umělé mléko. Bohužel to někteří lékaři berou jako snazší variantu, než přistoupit k eliminační dietě matky. Nic lepšího, než je mateřské mléko ale nevymyslíme, takže pokud to jde, pediatr častěji doporučí kojení s vynecháním bílkoviny kravského mléka a kaseinu. Už to samo o sobě je v dnešní době náročné. Nemůžete jíst ani „jako vegani“, protože DALŠÍM NEJČASTĚJŠÍM ALERGENEM JE SÓJA.

Podíváme se ještě na jeden přístup, který se liší od toho, který jsem si  pro nás vybrala a popsala jsem ho v e-booku Jak poznat a zvládnout ABKM>>

Tento přístup je dobré znát pro celistvost informací, na které budete pravděpodobně narážet. Říká, že vyřazením potraviny ze stravy hrozí riziko, že alergii naopak vyvoláme. Vychází ze studie, která byla provedena na vzorku dětí bez ohledu na to, zda měly nějaké projevy alergie (vzorek „průměrných zdravých dětí“). Miminka byla rozdělena na dvě skupiny, z nich jedné byly některé složky potravy z jídelníčku vynechány. Logicky se pak u nich projevila alergie na tyto potraviny v pozdějším věku. Druhá skupina měla pestrý jídelníček bez „zakázaných“ potravin a děti pak byly častěji bez alergií. Zní to logicky a tento výzkum nezpochybňuji.

Co si z toho VŠAK vzít?

Pro mne je logický závěr takový, že není vhodné vynechat nějakou potravinu dlouhodobě bez důvodu. ZÁROVEŇ ČASTÁ EXPOZICE NĚČEHO PROBLEMATICKÉHO může alergii nepochybně vyvolat. Tělo zkrátka hledá viníka a buňky si ho zapíší jako často rušivého žáka v souvislosti s projevy. U nás například takto „vznikla“ alergie na kokos.

Eliminační dieta, kterou navrhují také další zkušené ženy, na které na facebooku narazíte, je založena na tom, že se vynechají nejčastější alergeny postupně (tedy jen to, co je nezbytně nutné) a dočasně – pouze na tři měsíce. Neznamená to tedy, že by se zabránilo „zvykání organismu na alergen“.

Věřím odborníkům, včetně naší pediatričky a alergologů, se kterými jsem náš případ konzultovala. Jejich názory byly v souladu s typem eliminační diety, který popisuji ve svém e-booku>>. V dílčích názorech se vymezuji, ale rámcově rozumím tomu, proč doktoři nemohou dělat v této oblasti zázraky, někdy bych slovo alergie přejmenovala na ALCHYMIE.

Kojit bez mléka? To neJDE!!!

Na začátku jsem si musela způsob léčby pomocí upravené eliminační diety vybojovat a obhájit. Před svou rodinou i před sebou samotnou. Věřila jsem, že dělám to nejlepší, co v tu chvíli mohu a i když jsem někdy měla pocit viny, nakonec mé snažení přineslo ovoce. Můj syn od svých 18 MĚSÍCŮ MŮŽE JÍST VŠE KROMĚ KOKOSU, SEZAMU A SÓJI (Update – dnes už i sója a seznam prochází). Pro nás je to velké vítězství, i když náš příběh spojený s alergií ještě není u konce.

Neříkám, že to nebylo nesmírně těžké a někdy i pěkně na hlavu. Třeba linkovat papír a zapisovat se vše, co jíme… Nyní se připravuji na druhý porod a jediné co vím je, že tentokrát budu v případě potřeby pracovat se svým zápisníkem, který si můžete zdarma stáhnout tady

Nevnucuji nikomu svůj názor a věřím v intuici maminky dítěte, o  jehož zdraví jde. Pokud se chcete dozvědět víc a najít mnoho skvělých tipů a ujištění, stáhněte si můj e-book>>.

Děkuji, že jste si přečetly tento článek až sem a zajímá mě, jaké jsou vaše zkušenosti. Neváhejte mi napsat.

Pokud máte dotazy nebo nějaké další zajímavé tipy, můžete mi napsat na messenger, do e-mailu nebo v rámci skupinky Tvůrčí mámy zvídavé děti, odkaz na facebook najdete na úvodní stránce tohoto blogu, nezapomeňte zatrhnout SLEDOVÁNÍ, aby se vám nové příspěvky zobrazovaly i na FB.

Pokud nechcete přijít o další podobné články, tipy a novinky z tohoto webu, stáhněte si některý z mých materiálů zdarma, tím se váš e-mail dostane do seznamu e-mailů, kam novinky zasílám

Budu se na vás těšit zase u dalších článků a příspěvků, vaše Helen